Zeleň ze zkumavky
Rostlina pro říjen 2009
Tentokrát vám představíme „bonsaje“, které se vejdou do zkumavek jen patnáct milimetrů širokých. Poznáte rostlinu na fotografii? Napovíme, že v kuchyni se bez ní těžko obejdete.
Možná vás to překvapí, ale na snímku jsou brambory. Proč je vlastně vědci nutí růst v laboratorním skle místo na poli?
Pěstování „ve skle“ čili in vitro má velké výhody. V uzavřených zkumavkách a baňkách neohrožují zdraví rostlin žádné baktérie, houby ani viry. Navíc lze do živného média přidávat různé látky, a tím řídit vývoj orgánů: například podpořit růst kořenů, nebo naopak stonků. Zahradnické firmy tímto způsobem běžně množí některé květiny.
Proč ale takto pěstovat brambory? Jeden dobrý důvod mají jejich šlechtitelé. Rostlinky in vitro vytvářejí malé „brambůrky“ – mikrohlízky. Z nich mohou později vyrašit nové rostliny. Šlechtitelé rádi využívají mikrohlízky pro uchovávání svých odrůd. Ve skladu totiž zaberou mnohem méně místa než hlízy sklizené na poli.
Další důvod je vnášení genů do brambor. Používá se k němu baktérie Agrobacterium, která dokáže vkládat geny do dědičné informace v buněčném jádře. Z buněk, do nichž se geny úspěšně přenesly, se pak vypěstují celé rostliny. Složitý postup se musí provádět v přesně kontrolovaných podmínkách. Ty lze zaručit jedině in vitro.
Genetickému inženýrství brambor se v našem ústavu věnuje doktor Navrátil. Kdo má rád chipsy, měl by si přečíst o jeho projektu. A pokud chcete vidět „kytky ve skle“ na vlastní oči, přijďte na dny otevřených dveří do ÚEB Lysolaje!
Text a foto Jan Kolář (s použitím informací od Oldřicha Navrátila)