Rostlina pro září 2009

Život lidí a rostlin se v mnohém liší. Jedno ale máme společné: občas jsme ve stresu. Biologové dokáží zjistit, jak moc je rostlina „vystresovaná“ horkem, suchem nebo jinými nepříznivými podmínkami. Používají k tomu zajímavou metodu.

Dobrým měřítkem „kondice“ rostliny je fotosyntéza, tedy tvorba cukrů z oxidu uhličitého a vody, poháněná energií slunečního záření. Když se rostlině daří dobře, běží fotosyntéza na plné obrátky. Při stresu naopak její rychlost klesá.

Během fotosyntézy pohlcují světlo molekuly barviva chlorofylu. „Polapená“ energie může mít různý osud. Část je použita pro výrobu cukrů, část uvolněna jako teplo. Zbytek je vyzářen ve formě světla, což vědci označují pojmem fluorescence.

Právě ta poskytuje užitečné informace o stavu fotosyntetického aparátu uvnitř buněk. Biologové svítí na rostlinu přesně definovaným způsobem a měří fluorescenci. Ze získaných dat pak mohou posoudit, nakolik je rostlina poškozena stresem.

Stresy podstatně snižují výnos zemědělských plodin. V Laboratoři hormonálních regulací u rostlin proto hledáme způsoby, jak zlepšit odolnost rostlin vůči nim: například zvýšením obsahu přirozených ochranných látek (antioxidantů) nebo změnami hladin hormonů.

Dnešní snímek vznikl při práci na společném projektu s ústavem Maďarské akademie věd v Mártonvásáru. Vidíte na něm listy huseníčku. Pokusné rostliny jsme na pět dnů vystavili teplotě 5 °C. Potom jsme kamerou snímali fluorescenci listů. Umělé barvy ukazují její intenzitu. Oblasti nejvíce poškozené chladem jsou modré, nejméně postižené jsou červené.

Foto Tibor Janda

Text Radomíra Vaňková a Jan Kolář