Záhada lesního velikána
Rostlina pro srpen 2010
Hrdinou našeho příběhu je strom, kterého je v našich lesích povážlivě málo. Hlavní vinu nesou lidé, ale trochu si za to může také sám. Jeho semena se totiž chovají dost podivně.
Na obrázku vidíte podélný řez zárodkem buku lesního. Vlevo je základ kořínku. Mírně vyklenutá a sytěji červenofialová oblast skoro úplně vpravo je pak vrchol budoucího stonku. Velké dělohy, které zabírají většinu semene, jsme odřízli. Když si snímek prohlédnete ve větším rozlišení, rozeznáte i jádra jednotlivých buněk jako malé červenofialové tečky.
V českých lesích rostly kdysi hlavně buky a jiné listnaté stromy. Nyní v nich ale převládají smrky. Tato nepřirozená druhová skladba zhoršuje zdravotní stav lesů. Proto by bylo vhodné vysazovat více listnáčů. Konkrétně zastoupení buku by mělo podle odborníků vzrůst z dnešních 6,7 % asi na 18 %.
Vypěstovat sazenice buku je ovšem překvapivě složité. Buky plodí jednou za 6–10 let, takže je nutné vytvářet zásoby semen pro roky neúrody. Semena navíc klíčí až poté, co jsou několik měsíců uložena v chladu. A nakonec přes veškerou péči vyroste semenáček průměrně jen z každé desáté bukvice!
Proč drtivá většina bukvic nevyklíčí, přestože jsou životaschopné? To je opravdová záhada. Vyřešit ji se rozhodli vědci z našeho ústavu a z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Od letoška zkoumají biochemické a další pochody v semenech buku. Doufají, že tak najdou důvod jejich „neochoty“ ke klíčení – a nejlépe i způsob, jak ji odstranit.
Foto Kateřina Eliášová
Text Kateřina Eliášová a Jan Kolář
Líbí se vám víc smrkový, nebo bukový les? Jak by vlastně měly naše lesy vypadat? Je podle vás důležitější produkce dřeva, nebo přírodní rovnováha? Své názory můžete psát do skupiny ÚEB na Facebooku.