Rostlina pro duben 2011

Výzkum rostlin se může ukázat užitečný i v nečekaných souvislostech. Pracovníci Geologického ústavu AV ČR se při expedicích do Súdánu zabývají vztahem člověka a jeho prostředí v různých časových řezech, které odpovídají archeologickým kulturám.

V rámci těchto studií jsou ve starých nilských sedimentech zpracovávány uhlíky, semínka rostlin a rovněž fytolity, což jsou anorganické, obvykle opálové „trámečky“, které zpevňují například stonky trav. Protože fytolity všech rostlin nejsou známy, tak se geologové kromě své práce věnují i tvorbě herbářů.

Nejúžasnější rostlinou, se kterou jsme se v Súdánu setkali, jsou obrovské žluté, ale rychle hnědnoucí a hnijící „zárazy“ (přesněji parazitické rostliny z rodu Cistanche). Vyskytují se na okrajích říční nivy nedaleko od zavlažovaných polí, ale už blízko pouště. Hostí je například suchomilné rostliny z čeledi merlíkovitých. Možná parazitují i na akáciích, protože někdy vyrůstají těsně vedle jejich kořenů.

Říká se, že beduíni si ze zárazy připravují salát, ale místní kozy, ovce a velbloudi se jí vyhýbají. Nikde jsme neviděli okousaný exemplář. Ono také jíst zárazu je jako připravovat si houbovou smaženici z hnojníku.

Největší dojem je estetický. Představte si jílovito-písčitou polopoušť s pořádně ztvrdlým povrchem, kterou jako podivné špičky nějakých obřích divizen prorážejí až 60 cm vysoké, jasně žluté „zárazy“.

Jinak se ukazuje, že některá semínka a makrozbytky rostlin, které jsme nebyli schopni určit ve vrstvách ze Staré říše v egyptském Abusíru, se vyskytují již v Súdánu. Mohou být splavené z rovníkové Afriky nebo z etiopských výšin.

Text a foto Václav Cílek, Geologický ústav AV ČR