Rostlinou s příběhem na další měsíc se stane strom, z jehož kůry se získává přírodní korek. Napovíme ještě, že tato dřevina plodí žaludy a že za ní zamíříme do Středomoří…

Mnozí jistě vědí, že bude řeč o dubu korkovém (Quercus suber). Tento stálezelený neopadavý strom pochází ze Středomoří. Jeho kůra je značně silná a lze ji po asi desetiletých intervalech sklízet, což se dodnes dělá ručně za pomoci sekyrky. Dub zbavený kůry neumírá a vrstva korku je po čase obnovena. Takto mocná vrstva kůry obsahující značné množství suberinu (korkoviny) chrání strom před vodními ztrátami a přehřátím, tudíž využití získaných korkových plátů je nasnadě – slouží zejména pro výrobu zátek, podlahových krytin a izolačních materiálů. Největší množství korku je získáváno v Portugalsku, které se podílí asi na polovině světové produkce. Korkový dub se ale pěstuje i v dalších zemích, například ve Španělsku, Francii, Itálii a státech severní Afriky.