Rostlina pro duben 2009

Tyto dva huseníčky se od sebe liší jediným genem – kouskem dědičné informace zapsané v DNA. Huseníček nám zde pomáhá hledat geny důležité pro kvetení merlíku. Jak? To je malá vědecká detektivka.

Huseníček rolní potkáte v biologických laboratořích často, protože pro většinu pokusů je téměř ideální. Dokonce je užitečný i při výzkumu úplně jiných rostlin, jak ukazuje dnešní příběh. V ÚEB studujeme kvetení merlíku červeného. V minulosti u něj naši badatelé popsali fyziologické pochody spojené se vznikem květů. Nepodařilo se jim ale nalézt geny, které kvetení řídí. Ke genetickým experimentům není totiž merlík vhodný.

V pátrání nakonec pomohl huseníček. U něj byly květní geny již objeveny. Protože všechny druhy rostlin mají společné předky, jsou si jejich geny podobné – asi jako se české slovo „příroda“ podobá slovenskému „príroda“. V Laboratoři reprodukce rostlin jsme využili moderní metody analýzy DNA a našli u merlíku gen, který je příbuzný klíčovému spouštěči kvetení z huseníčku.

Jenže podobnost ještě nezaručuje totožnou funkci. České slovo „chudý“ existuje i ve slovenštině, kde však znamená „hubený“. K ověření funkce opět posloužil huseníček. Rostliny na snímku jsou stejně staré, pěstované ve stejných podmínkách. Oběma také chybí zmíněný květní gen. Proto rostlina vpravo pokvete velmi pozdě. Do té vlevo jsme ovšem vnesli příslušný gen z merlíku. Vykvetla mnohem dříve, merlíkový gen tedy plně nahradil svého příbuzného z huseníčku. Jasný důkaz, že oba hrají shodnou roli v kontrole kvetení.

Foto Jan Kolář

Chcete se dozvědět o huseníčku více? Přečtěte si, co by vám o sobě řekl, kdyby uměl mluvit.